Ibiza na vlastní pěst aneb jak nám znalost španělštiny ušetřila desítky euro

Na Ibizu jsme se vydali koncem dubna, což v kombinaci s pandemií znamenalo, že na celém ostrově byla jen hrstka turistů. Mělo to ohromnou výhodu, protože jsme nic nemuseli plánovat s předstihem a konečně si mohli užívat přítomného okamžiku.

Naše dobrodružství začalo tím, že jsme v 6 hodin ráno nastupovali v Praze do letadla a ještě netušili, kde budeme večer spát. Během přestupu v Amsterdamu bude přece dost času to pořešit! Po přistání v Holandsku jsme zamířili do kavárny, otevřeli stránky Bookingu a našli ubytování na první noci. Už v tu chvíli se nám hodilo, že mluvím španělsky. Podle jména hostelu jsme na internetu našli kontakt na jejich recepci a já tam zavolala. No a jelikož jsem s nimi domluvila ubytování napřímo, vyšlo nás to o 15 € za noc levněji. To se docela vyplatí, ne?!

Jestli vás zajímá, jaké dokumenty a testy jsme pro vycestování a návrat potřebovali, přečtěte si článek Jak si užít dovolenou na Baleárských ostrovech v době covidové?

Když nemáš drobné na autobus

Další okamžik, kdy se mi vyplatilo mluvit španělsky, na sebe nenechal dlouho čekat. Po přistání na Ibize jsme šli na autobus, který nás měl zavézt do centra. Jak to jezdí jsem si už předem zjstila na webových stránkách Alsy. Problém ale nastal ve chvíli, kdy jsem na řidiče vytáhla 50 eurovou bankovku. V autobusech vám totiž vezmou maximálně dvacku. Smlouvání nezabralo a kartou se taky zaplatit nedalo. No nic, tak si zajdeme něco koupit a pojedeme za 45 minut dalším spojem.

Náš rozhovor ale slyšel kluk stojící za mnou a zeptal se, kolik ty lístky stojí. „3,60 pro každého,” odpověděla jsem. „Tak já to za vás vezmu,” řekl bez sebemenšího zaváhání. Musím říct, že jsem docela zírala, protože i když jsem ho poprosila o číslo bankovního účtu, abych mu dluh splatila, nic po mně nechtěl a jenom řekl „en la vida a veces hay cosas más importantes que el dinero“ neboli „v životě jsou někdy důležitější věci než peníze“. Fakt mě to zahřálo u srdce. 🙂

Místní ví víc než Google

První tři noci jsme zůstali v hostelu Europa Punico , kde byl moc příjemný pan recepční jménem Ramón, který ochotně odpovídal na spoustu mých otázek a ještě u toho vtipkoval. Jedna z nich byla, kde mají dobré churros. Chtěli jsme si je dát druhý den k snídani, ale na Googlu žádné místo nebylo. Ramón nás poslal do příjemné kavárny Es Repos. Natěšení jsme si sedli a poprosili o jídelní lístek. Jenomže churros na něm nebyly. To naštěstí ale zdaleka neznamenalo, že je neměli. Stačilo se totiž zeptat a za pár minut nám je číšník přinesl i s čokoládou! Hold kdo se nezeptá, nic se nedozví. 🙂

Jedeme dál

Jelikož plán zněl projet celý ostrov, vydali jsme se do autopůjčoven. No a světe div se, Ramónova rada nám zase ušetřila pár kaček. V půjčovnách u přístavu nebyli úplně přívětiví zaměstnanci a cena na 5 dní vycházela zhruba na 135 € bez pojištění. Pak jsme se šli podívat k panu Valentýnovi, který má malou rodinnou firmu, a ten nám stejné auto nabídnul za 120 EUR včetně pojištění.

Pointa je tedy naprosto jasná – na dovolené mluvte s místními. Dozvíte se spoustu zajímavých věcí a ještě ušetříte.

Jestli zatím španělsky neumíte, stáhněte si zdarma Pexeso pro začínající španělštináře, ať si osvojíte alespoň pár základních slovíček. No a jestli se chcete opravdu rozmluvit, mrkněte na Cestovatelské kartičky pro začínající španělštináře. Najdete tam 110 vět, které vaši dovolenou výrazně usnadní, a to včetně nahrávek namluvených rodilou mluvčí a pracovních listů.

A kde všude jsme s Pandou byli?

Jak už jsem říkala, chtěli jsme vidět celý ostrov, což znamenalo časté přemísťování, ale Ibiza je naštěstí dost malá, takže jsme nikdy nemuseli jet moc dlouho. No a jelikož je to na delší povídání, o tipy na místa, která rozhodně stojí za návštěvu, se s vámi podělím v příštím článku.

Jsem jazykový nadšenec a vášnivá cestovatelka, která propadla kouzlu španělštiny. Na základě dlouholetých zkušeností sdílím se svými studenty v praxi ověřené způsoby, jak si ji pustit do života, aby mohli objevovat krásy hispánského světa na vlastní pěst. Proto jsem také vytvořila Cestovatelské kartičky pro začínající španělštináře, díky kterým se naučíte 110 základních vět a konečně budete moct cestovat bez agentury aniž byste se báli, že se nedomluvíte. Pokud se chcete pravidelně naučit něco nového, přidejte se k nám na Instagramu, nebo na Facebooku. A jestli vás zajímá můj příběh, přečtěte si ho zde. >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.