Jaká budou vaše novoroční předsevzetí?

Přelom roku bývá pro většinu z nás obdobím, kdy se zamýšlíme nad předchozími 12 měsíci a tak trochu bilancujeme, co se povedlo, nepovedlo, z čeho máme radost a na čem bychom měli ještě zapracovat. No a to jde ruku v ruce se seznamy nejrůznějších předsevzetí.

Já se ráda ohlédnu zpátky a zhodnotím předchozí rok, ale poslední dobou se u novoročních předsevzetí snažím netlačit tolik na pilu a být aspoň trochu realista. Mám totiž tendenci přepálit začátek a vybít si baterky ještě dřív, než to začně stát za to. Kdo se v tom taky vidí?

Ohlédnutí zpátky

Poslední dva roky plné lock downů a zákazů mě naučily vážit si především okamžiků se svými blízkými a mít radost z obyčejného pocitu, že něco můžu. Dřív bych se nad tím asi tolik nepozastavovala, protože přece žijeme v době témeř neomezených možností a největší překážky si často klademe jen my sami. Teď to bylo jiné. Okusili jsme pachuť zákazů a bezmoci. Jako by nám bylo znovu 8 a dostali jsme zaracha. Ještě že nám nezakázali i televizi…

Když pominu fakt, že jsem kvůli dočasnému uzavření okresů nemohla několik týdnů vidět svou neteř, takže jsem přišla o objevení prvních zoubků (což jsem obrečela), měla jsem vlastně velmi dobrý rok. Když vás zavřou doma, máte dvě možnosti, jak se k tomu postavit:

1. Sjedete všechny možné seriály na Netflixu a u toho zboucháte zásoby brambůrků a čokolády

2. Podíváte se na to tak, že máte konečně čas na sebe, na čtení, sport, vzdělávání se, vaření …

Nebudu si hrát na hrdinku, u mě to byla tak trochu kombinace obou, ale celkově můžu říct, že jsem ten čas využila poměrně efektivně. Znovu jsem si dokázala, že pokud něco opravdu chci, tak si za tím jdu, i když v průběhu cesty výrazně měním tempo. Chvíli běžím, pak se na okamžik zastavím a snažím se popadnout dech, a pak zase běžím.

Začátkem roku jsem se opravdu pokoušela i běhat, přestože běhání bytostně nesnáším. Všichni jsou z toho paf, tak tomu dám taky šanci, ne? Párkrát jsem teda vyběhla, a dokonce jsem v tom našla i určitou spojistost se studiem jazyků, mimo jiné. Pokud vás to zajímá, můžete si přečíst článek Jak překonat pochybnosti a pustit se do akce. Tak či tak jsem se po pár týdnech upevnila v tom, že běhání není aktivita, která by mi přinášela radost, takže jsem toho nechala. Mám prostě ráda svůj klid a pohodové tempo. Chodím na procházky, které mě vyloženě dobíjí a krásně si během nich vyčistím hlavu. Ale dost o běhání, to je spíš jen taková metafora.

Když se podívám zpátky, můžu říct, že minulý rok jsem přečetla několik zajímavých knížek, slyšela nespočet podcastů, prošla pár semináři, trochu jsem cestovala, poznala spoustu skvělých lidí, a tak dále a tak dále. Extrémně pyšná jsem ale hlavně na to, že jsem konečně založila projekt Zamiluj si španělštinu, protože španělštinu, Španělsko a Mexiko miluju a moc ráda se o tohle nadšení dělím s ostatními.

Jak už jsem ale zmínila na začátku, dost často přepálím začátek. V první polovině roku jsem tomu dávala 130 % energie a podařilo se mi založit web, napsat několik článků, tvořila jsem příspěvky a dokonce vypustila do světa tři produkty. Vzhledem k tomu, že mám i práci na plný úvazek a bokem učím španělštinu, nebylo toho málo, co myslíte? Nicméně i já jsem jenom člověk, takže nutno říct, že druhou půlku roku už jsem dojížděla na omezenou energii ze záložního generátoru. Určitě jste si toho všimli na počtu příspěvků a článků. No nic, stalo se.

Předsevzetí do nového roku

Moje největší předsevzetí a přání pro rok 2022 je poučit se z chyb, které jsem dělala loni. Přála bych si tvořit s lehkostí a správně dávkovat svou energii, aby jí bylo dost pro všechno a pro všechny. Přeju si mít dobrý pocit z toho co dělám a dál si vědomě užívat přítomnost svých blízkých. Samozřejmě že chci i cestovat, ideálně zhubnout pár kilo a naučit pořádně tancovat salsu, ale nebudu na sebe tlačit. Musím z toho mít hlavně radost, i když to dost možná odnesou špičky bot mého tanečního partnera.

Jaká novoroční předsevzetí si letos dáváte vy? Doufám, že jedno z nich je naučit se španělsky, nebo třeba jet na dovolenou do Mexika a umět se tam aspoň trochu domluvit. Já vás v tom moc ráda podpořím. Ale jestli jste plánovací typ jako já, chci vás poprosit o jednu věc. Napište si reálné cíle a ideálně je rozdělte na maličké kroky, které můžete dělat postupně.

Pokud si toho naložíte moc hned na začátek, za chvíli vám dojdou síly. Poučte se z mých chyb. Stačí jít na procházku, nemusíte běžet. Abych vás trochu nakopla, vytvořila jsem jednoduchý kalendář, do kterého si můžeme napsat své měsíční výzvy a to do listy.

A jestli trochu tápete, jak to celé uchopit, přečtěte si Desatero pro začínající španělštináře. Tady ho stáhnete úplně zdarma a dozvíte se o 10 praktických tipech, jak se španělštinou začít a především vytvrvat, což je ten oříšek.

Na závěr už vám jen popřeju poklidný vstup no nového roku a spoustu krásných chvil a zážitků. A hlavně nezapomeňte, že i vy si můžete zamilovat španělštinu! 🙂